Naše první návštěva vedla na jih Moravy, do města Břeclav.
Místem, kde se břeclavští farníci scházejí k modlitbám je kostel sv. Václava. Ten je ale nový…
Již ve dvanáctém století stál v Břeclavi románský kostel posléze přestavěný do gotického slohu, který později vyhořel. V polovině osmnáctého století byl vybudován nový barokní kostel. Ten byl na konci 2. světové války zasažen bombou spojeneckých armád a zničen. Na jeho místě byl v letech 1992 až 1995 postaven současný farní kostel sv. Václava.
Zajímavou sakrální památkou je také státem chráněná kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje.
Farářem byl od 1. srpna 1979 R. D. Mgr. Josef Ondráček. Ten byl k 1. srpnu 2017 ustanoven výpomocným duchovním ve farnosti, kterým byl až do své smrti 18. 11. 2020, a novým farářem byl jmenován R. D. ThLic. Josef Chyba. K 2. 8. 2020 přešel do farnosti Velké Bílovice, ale děkanem zůstal. Vystřídal se tak s R. D. Mgr. Pavel Römerem, který se k 9. 8. 2020 stal farářem farnosti Břeclav a nadále zůstal administrátorem in materialibus ve farnosti Lanžhot.
A právě s P. Pavlem Römerem jsme se na chvíli zastavili a položili mu pár otázek.

• Pokud byste mohl jednou větou charakterizovat život ve Vaší farnosti, co by to bylo?

Vyjádřit se takto v jedné větě je hodně těžké, zvlášť v této době. Myslím si ale, že začíná svítat na lepší časy. Snažíme se „žít“ na sociálních sítích a bohoslužby přenášíme online. Já i všichni farníci se i nadále podporujeme a hledáme nové cesty, jak se k sobě přiblížit.

• Kolik lidí navštěvuje bohoslužby a kolik se zúčastňuje farního života?

Záleží na tom, jestli je to myšleno jako „přes týden“,  v neděli anebo celkově. Pokud bych to ale měl říci celkově a vycházet ze situace před pandemií, máme ve farnosti přes 400 farníků, kteří pravidelně navštěvují bohoslužby. Co se týká otázky ohledně aktivního zapojení farníků, je pro mne opět těžké odpovědět. Já jsem zde ve farnosti teprve od loňského srpna, takže nemám ještě ucelený pohled. Mohu ale říci, že potenciál ve farnosti vnímám, farníci mají chuť zúčastňovat se života ve farnosti. Zrovna nedávno mi farníci říkali, že ještě před pandemií chystali spoustu akcí jako jsou např. společné modlitby. Mohu tedy říci, že naše menší farní společenství se hodně snaží. Jsem tu ale opravdu jen krátce a nemám zatím ten souvislý pohled.

• Je nutné, abyste při své pastorační činnosti ve farnosti byl mobilní? Pokud ano, jaké vzdálenosti musíte zdolávat?

Pokud je myšleno jako dojíždění autem, tam v mém případě to není úplně nutné. Ve své farnosti mám na starosti jeden kostel a dvě kaple, ve kterých bývají bohoslužby, pobožnosti a rozloučení jen příležitostně. Dá se to dojít pěšky, je to vzdáleno jen půl hodiny. Měl jsem to štěstí i v předchozí farnosti, kde jsem také nemusel nikam dojíždět.

• Řešíte nějaké náročné stavební rekonstrukce církevních památek? Jak máte zajištěné financování?

Nyní se soustřeďujeme na jednu kapli, kterou mám ve farnosti. Je to nádražní kaple Svatých Cyrila a Metoděje. Tady to bude vyžadovat poněkud větší investici. Řešíme samotnou statiku budovy a odvlhčení, takže ty náklady budou velké.  Kaple není zas až tak často využívána a pokud ano, tak jen v letních měsících. Co se týká investic, tak přispívá i město Břeclav a podali jsme si žádost o dotaci na Jihomoravský kraj na opravu kulturní památky. Mohu ale říci, že se nám daří náklady na opravu kaple pokrýt, i když budou práce pokračovat v etapách. V naší farnosti máme velmi dobré vztahy, co se týká spolupráce, a město Břeclav nám vychází vstříc.

• Jaké největší náklady musíte ve farnosti řešit?

Největší náklady, které ve farnosti řeším, jsou spojené s vytápěním kostela sv. Václava. V objektu máme dva velké elektrické kotle, které kostel temperují. Roční náklady jen na toto jsou přes 200.000,-. To je náš největší provozní náklad.

• Jaké tradiční akce ve farnosti v roce pořádáte?

Jak jsem říkal, jsem tu zatím jen krátce, ale mezi tradiční akce zde patří Svatováclavské hody. Jsou spojeny se Svatováclavskými slavnostmi, které pořádá město Břeclav. Je to velký festival, do kterého jsou zapojeny i družební města Břeclavi, jenž se zapojují do folklorního programu. Jinak v průběhu liturgického roku prožíváme stejné slavnosti asi jako v jiných farnostech.

• Na co se v letošním roce nejvíce těšíte?

Nejvíc se těším, až začne provoz „naplno“, až skončí všechna omezení a život ve farnosti se zase rozeběhne. Máme tu velký potenciál ve farních skupinách, mládeži a všech ostatních. Všichni se nemohou dočkat, až se zase zapojí. Novinkou by mělo být zpřístupnění farní zahrady. Dříve zde můj předchůdce pěstoval hlavně květiny pro výzdobu kostela a veřejnost sem neměla přístup. My to nyní připravujeme otevřít pro farníky. Další akcí, na kterou se těším je velká výstava z historie farnosti. Na tom spolupracujeme s městem Břeclav a Městským muzeem a galerií. Bude to stálá expozice umístěná v suterénu kostela a měla by se v průběhu měsíce června slavnostně otevřít. Na velkých panelech si budou moci návštěvníci prohlédnout a přečíst vše o kostele, farnosti a okolních sakrálních památkách. V kostele máme přes léto průvodcovskou službu, takže si návštěvníci mohou nechat vše vysvětlit a ukázat.

• Jakým způsobem se snažíte relaxovat a kde si nejvíce odpočinete?

Nejvíce v současné době relaxuji chůzí. Břeclavsko má velkou výhod v tom, že jsme kousek od Lednicko- valtického areálu a máme to kousek do lesa a parku. Dají se zde dělat krásné procházky a odpočívat. Občas jezdím i na kole a samozřejmě i na motorce.

• Zapojují se ve Vaší farnosti lidé do služby pro farnost? Přál byste si něco změnit?

Ve farnosti máme velice aktivní katechetky a učí celý první stupeň na několika školách. Snaží se zároveň i podporovat naši mládež. Dále bych rád zmínil i naši paní floristku, která se stará o výzdobu kostela a pokračuje v práci mého předchůdce otce Ondráčka. Dobře nám fungují i skupinky, které se starají o úklid kostela. Velmi se těším na další možnosti, které se nám po skončení omezení otevřou. Chuť mezi farníky je velká a rádi se zapojují.

• Máte nějaké své vlastní nebo společné přání, které byste chtěl realizovat?

Přál bych si, aby nám spolu bylo dobře. Abychom se rádi setkávali a podporovali a plánovali společné akce. Dříve zde nebylo moc zvykem pořádat např. společné poutě, farní odpoledne nebo farní dny. Tohle bych moc rád zkusil realizovat.

Vše je na dobré cestě, všem Vám žehnám a těším se, že se třeba potkáme u nás ve farnosti na nějaké společné akci.
P. Pavel Römer